Cílem standardu DZES 5 (Nařízení vlády č. 48/2017 Sb.) je ochrana půdy před vodní erozí a předcházení jejím následkům. Protierozní ochrana půdy je řešena stanovením požadavků na způsob pěstování vybraných hlavních plodin na silně a mírně erozně ohrožených plochách evidovaných v LPIS. Je důležité podotknout, že nastavení podmínek DZES 5 je mírné a ani jejich plnění nezajišťuje dostatečnou protierozní ochranu. V současné době je dle podmínek DZES 5 akceptována ztráta půdy pro půdy středně hluboké a hluboké 17 t · ha-1 · rok-1, pro půdy mělké 4 t · ha-1 · rok-1.
Ochranu proti vodní erozi je možné zajistit aplikací protierozních opatření, která podporují:
Z hlediska efektivnosti je nutné při návrhu protierozních opatření postupovat od finančně i realizačně nejjednodušších opatření organizačního a agrotechnického charakteru k opatřením technického charakteru.
Pro dlouhodobou udržitelnost z pohledu eroze je doporučeno použít přípustnou ztrátu půdy pro půdy mělké 1 t · ha-1 · rok-1 a pro půdy středně hluboké a hluboké 4 t · ha-1 · rok-1 (dle metodiky (Janeček a kol. 2012)). Tato metodika je v současné době závazná pro navrhování opatření v rámci Komplexních pozemkových úprav (KoPÚ). Pomocí výsledků modelu Cp · Pp je pak možné na dotčených pozemcích stanovit rámcové návrhy hospodaření na dané lokalitě tak, aby nedocházelo k nadlimitní ztrátě půdy vodní erozí.
Cp · Pp je možné spočítat pro každý díl půdního bloku, zemědělskou parcelu, nebo i parcelu KN s vysokou mírou podrobnosti v rozsahu celé ČR. K jednotlivým faktorům Cp · Pp lze v Protierozní kalkulačce (https://kalkulacka.vumop.cz) ověřit vhodnost konkrétních osevních postupů a protierozních opatření. Rámcová kategorizace hodnot Cp · Pp je následující:
Uvedená datová vrstva vznikla v rámci provedených aktivit konceptu RainTool. Jednalo se především o dohledání dochovaných dokumentací staveb odvodnění. Tato aktivita proběhla v úzké spolupráci se spisovnou Povodí Vltavy, státní podnik, na vodním díle Orlík. Po předání naskenovaných dokumentací staveb odvodnění byla provedena jejich rektifikace, čímž bylo dosaženo reálného umístění do prostoru/mapy.
Poslední fází vytvoření dané datové vrstvy byla digitalizace obvodů dochovaných dokumentací a následná kategorizace (plošné odvodnění vs. úprava vodního toku).
Podpovrchové zdroje (drenážní systémy) představují významný zdroj odtoku a znečištění vod (zejména dusičnany, pesticidy a jejich metabolity). Ohroženost lokalit podpovrchovým plošným znečištěním byla vyjádřena pomocí Souhrnného indexu potřebnosti opatření (SIPO). Index je tvořen kombinací dílčích indexů charakterizujících negativní faktory z hlediska jakosti vod (podíl zornění, podíl odvodněných ploch, podíl půd s nízkou retencí pro vodu a živiny) a faktory pozitivní (podíl vodních ploch, podíl zatravněných půd s nízkou retencí pro vodu a živiny).
Hodnota SIPO byla klasifikována do stupňů rizika (SR-SIPO) 1 až 5, kde hodnota 1 představuje zanedbatelné riziko bez potřeby návrhů opatření a hodnota 5 velmi významné riziko s velmi vysokou potřebu návrhu opatření.
Index zornění patří mezi indexy charakterizující faktory zvyšující riziko znečištění z plošných podpovrchových zdrojů. Index vyjadřuje podíl orné půdy v hodnoceném povodí IV. řádu. Kategorizace území byla provedena na základě předpokladu, že s rostoucím podílem orné půdy roste riziko znečištění vod, přičemž pro Českou republiku platí, že koncentrace dusičnanů ve vodách jsou ovlivněny mnohem více zorněním než momentálním hnojením.
Index zornění může dosahovat hodnot 0 – 1, které byly klasifikovány do stupňů rizika 1 až 5, kde hodnota 1 představuje zanedbatelné riziko znečištění vod a hodnota 5 riziko velmi významné.
Index podílu ploch odvodnění patří mezi indexy charakterizující faktory zvyšující riziko znečištění vod z plošných podpovrchových zdrojů. Index vyjadřuje podíl odvodněné plochy dle vrstvy ZVHS k celkové ploše hodnoceného povodí IV. řádu. Kategorizace řešeného území byla provedena na základě předpokladu, že s rostoucím podílem odvodnění v územní jednotce roste riziko znečištění vod. V současnosti je považováno za jisté, že drenážní systémy jsou jedním z významných faktorů, které přispívají k zvýšenému vyplavování živin i pesticidů z půdy do povrchových vod.
Index ploch odvodnění může dosahovat hodnot 0 – 1, které byly klasifikovány do stupňů rizika 1 až 5, kde hodnota 1 představuje zanedbatelné riziko znečištění vod a hodnota 5 riziko velmi významné.
Index zlepšujícího vlivu vodních nádrží byl zvolen na základě skutečnosti, že výsledná kvalita vody ve vodních recipientech je ovlivňována také procesem samočištění. Tento proces probíhá v ploše celého povodí (zmírňuje tím vliv plošných zdrojů znečištění) i ve vlastních tocích a nádržích. Tím zmírňuje vliv plošných zdrojů znečištění.
Klasifikace indexu byla provedena na základě předpokladu, že s rostoucím podílem vodních ploch v posuzované lokalitě obecně klesá riziko znečištění vod. Hodnoty indexu byly klasifikovány do stupňů rizika 1 až 5, kde hodnota 1 představuje zanedbatelné riziko znečištění vod a hodnota 5 riziko velmi významné.
Index podílu infiltračně zranitelných půd patří mezi indexy charakterizující faktory zvyšující riziko znečištění vod z plošných podpovrchových zdrojů. Kategorizace byla provedena dle předpokladu, že s rostoucím podílem půd s vysokou infiltrační schopností pro vodu (zároveň zranitelných vyplavováním živin) v posuzované lokalitě roste riziko znečištění vod. Zemědělsky obhospodařované infiltrační oblasti s vysokou půdní propustností představují významný zdroj znečištění vod zejména za předpokladu jejich vazby na drenážní systémy.
V ČR byl vyvinut systém analýzy zranitelnosti půd pomocí kódu BPEJ. Index může dosahovat hodnot 0,0 - 1,0. Hodnoty byly klasifikovány do podoby pěti stupňů (váhy) dle podílu zranitelných půd, váha 1 znamená vysoké riziko znečištění a váha 0,6 riziko málo významné.
Index podílu zatravněných půd zranitelných vyplavováním živin patří mezi indexy charakterizující faktory snižující riziko znečištění vod z plošných podpovrchových zdrojů. Kategorizace byla provedena dle předpokladu, že s rostoucím podílem půd s vysokou infiltrační schopností, které byly zatravněny, klesá v posuzované lokalitě riziko znečištění vod.
Trvalý travní porost je schopen absorbovat a využít větší množství půdního dusíku v porovnání s polními plodinami a také si tuto schopnost udržuje po delší část roku. Správně umístěný a ošetřovaný TTP s vhodným druhovým složením jednoznačně snižuje vyplavování polutantů. Hodnoty indexu byly klasifikovány do pěti stupňů váhy, váha 1 znamená žádné zlepšení jakosti vod, váha 0,6 významné zlepšení jakosti vod způsobené podílem ploch TTP.
Podpovrchové zdroje (drenážní systémy) představují významný zdroj odtoku a znečištění vod (zejména dusičnany, pesticidy a jejich metabolity). Ohroženost lokalit podpovrchovým plošným znečištěním byla vyjádřena pomocí Souhrnného indexu potřebnosti opatření (SIPO). Index je tvořen kombinací dílčích indexů charakterizujících negativní faktory z hlediska jakosti vod (podíl zornění, podíl odvodněných ploch, podíl půd s nízkou retencí pro vodu a živiny) a faktory pozitivní (podíl vodních ploch, podíl zatravněných půd s nízkou retencí pro vodu a živiny).
Hodnota SIPO byla klasifikována do stupňů rizika (SR-SIPO) 1 až 5, kde hodnota 1 představuje zanedbatelné riziko bez potřeby návrhů opatření a hodnota 5 velmi významné riziko s velmi vysokou potřebu návrhu opatření.
Index zornění patří mezi indexy charakterizující faktory zvyšující riziko znečištění z plošných podpovrchových zdrojů. Index vyjadřuje podíl orné půdy v hodnoceném subpovodí. Kategorizace území byla provedena na základě předpokladu, že s rostoucím podílem orné půdy roste riziko znečištění vod, přičemž pro Českou republiku platí, že koncentrace dusičnanů ve vodách jsou ovlivněny mnohem více zorněním než momentálním hnojením. Index zornění může dosahovat hodnot 0 – 1, které byly klasifikovány do stupňů rizika 1 až 5, kde hodnota 1 představuje zanedbatelné riziko znečištění vod a hodnota 5 riziko velmi významné.
Index podílu ploch odvodnění patří mezi indexy charakterizující faktory zvyšující riziko znečištění vod z plošných podpovrchových zdrojů. Index vyjadřuje podíl odvodněné plochy dle vrstvy ZVHS k celkové ploše hodnoceného subpovodí. Kategorizace řešeného území byla provedena na základě předpokladu, že s rostoucím podílem odvodnění v územní jednotce roste riziko znečištění vod. V současnosti je považováno za jisté, že drenážní systémy jsou jedním z významných faktorů, které přispívají k zvýšenému vyplavování živin i pesticidů z půdy do povrchových vod.
Index ploch odvodnění může dosahovat hodnot 0 – 1, které byly klasifikovány do stupňů rizika 1 až 5, kde hodnota 1 představuje zanedbatelné riziko znečištění vod a hodnota 5 riziko velmi významné.
Index zlepšujícího vlivu vodních nádrží byl zvolen na základě skutečnosti, že výsledná kvalita vody ve vodních recipientech je ovlivňována také procesem samočištění. Tento proces probíhá v ploše celého subpovodí i ve vlastních tocích a nádržích. Tím zmírňuje vliv plošných zdrojů znečištění. Klasifikace indexu byla provedena na základě předpokladu, že s rostoucím podílem vodních ploch v posuzované lokalitě obecně klesá riziko znečištění vod.
Hodnoty indexu byly klasifikovány do stupňů rizika 1 až 5, kde hodnota 1 představuje zanedbatelné riziko znečištění vod a hodnota 5 riziko velmi významné.
Index podílu infiltračně zranitelných půd patří mezi indexy charakterizující faktory zvyšující riziko znečištění vod z plošných podpovrchových zdrojů. Kategorizace byla provedena dle předpokladu, že s rostoucím podílem půd s vysokou infiltrační schopností pro vodu (zároveň zranitelných vyplavováním živin) v posuzované lokalitě roste riziko znečištění vod. Zemědělsky obhospodařované infiltrační oblasti s vysokou půdní propustností představují významný zdroj znečištění vod zejména za předpokladu jejich vazby na drenážní systémy.
V ČR byl vyvinut systém analýzy zranitelnosti půd pomocí kódu BPEJ. Index může dosahovat hodnot 0,0 - 1,0. Hodnoty byly klasifikovány do podoby pěti stupňů (váhy) dle podílu zranitelných půd, váha 1 znamená vysoké riziko znečištění a váha 0,6 riziko málo významné.
Index podílu zatravněných půd zranitelných vyplavováním živin patří mezi indexy charakterizující faktory snižující riziko znečištění vod z plošných podpovrchových zdrojů. Kategorizace byla provedena dle předpokladu, že s rostoucím podílem půd s vysokou infiltrační schopností, které byly zatravněny, klesá v posuzované lokalitě riziko znečištění vod.
Trvalý travní porost je schopen absorbovat a využít větší množství půdního dusíku v porovnání s polními plodinami a také si tuto schopnost udržuje po delší část roku. Správně umístěný a ošetřovaný TTP s vhodným druhovým složením jednoznačně snižuje vyplavování polutantů. Hodnoty indexu byly klasifikovány do pěti stupňů váhy, váha 1 znamená žádné zlepšení jakosti vod, váha 0,6 významné zlepšení jakosti vod způsobené podílem ploch TTP.
| Zrnitost | dle Dýrová (1988) |
|---|---|
| Písčitá, písčitohlinitá | 2,5 |
| Hlinitopísčitá | 6,6 |
| Hlinitá | 3,8 |
| Jílovohlinitá | 3,8 |
| Jílovitá | 10,9 |
| Trvalý travní porost | Intenzita infiltrace při sečení vícekrát ročně |
|---|---|
| obhospodařovaný velkovýrobním způsobem, s pojezdy zemědělské techniky | 2,8 |
| ručně obhospodařovaný bez pojezdu zemědělské techniky | 9,88 |
| spásaný skotem | 1,5 |